Sběratel pan Jiří Mládek a Ocelové město

„Málokdy se poštěstí setkat se s člověkem tak zapáleným pro věc. Z několika osobních setkání, e-mailů, telefonátů, mohu takto označit současného velikána kovových stavebnic v České republice, merkurového odborníka a stavitele Ocelového města pana Jiřího Mládka“

Mgr. Martin Moravec

květen 2009

Jiří Mládek

Jiří Mládek

Jiří Mládek se narodil v roce 1946. Již ve čtyřech letech dostal darem stavebničku Junior TRIX, která jej technicky zasáhla na celý život. Po vyučení soustružníkem kovů vystudoval střední průmyslovou školu strojní a Strojírenský institut v Praze. Dvacet let pracoval v nástrojárně a pět let ve strojní a stavební údržbě v ČKD v Praze. Po roce 1990 podnikal ve stavebnictví. Od r. 1998 je v invalidním důchodu.

 

Svému koníčku – dětské kovové stavebnice se věnuje cca od r.1975 a intenzivně posledních 10 let. Zajímá se o historii těchto hraček zejména v Čechách, ale i ve světě. Spolupracuje s Městským muzeem v Polici nad Metují, s Podřipským muzeem v Roudnici nad Labem, s Muzeem KRNAP v Jilemnici a s Muzeem hraček v Benátkách nad Jizerou. Jím darované exponáty vystavuje i Spielzeugmuseum Nürnberg.

 

Připravuje podklady pro napsání knihy o kovových a konstrukčních stavebnicích. V podkroví domku u Roudnice nad Labem staví z dílů stavebnice Merkur model „Ocelového města“, kdy vychází z fantazií Julese Verna. Model, jehož část je již k vidění v Muzeu Merkuru v Polici nad Metují, se dá svojí velikostí přirovnat k „Třebechovickému betlému“ s tím rozdílem, že místo figurek a domečků, zde budou figurovat nejrůznější vynálezy a technická monstra přelomu 19. a 20. století.

Pan Mládek u Ocelového městaPan Mládek ve své dílničce
Pan Mládek s panem prezidentem Klausem a jeho ženou při slavnostní návštěvě polického muzea

Pan Mládek s panem prezidentem Klausem a jeho ženou při slavnostní návštěvě polického muzea

Ze své sbírky zapůjčuje historické exponáty do různých výstav, které mnohdy sám připravuje po celé České republice.

 

Podle internetových informací lze pana Mládka zařadit mezi pět největších sběratelů na světě a jeho sbírka byla v červnu 2006 oceněna Certifikátem Pelhřimovského muzea kuriozit. V České republice je zatím jediný, ale svými radami a trpělivou spoluprací se mu daří podněcovat hravého a sběratelského ducha v mnohých „velkých klucích“.

Osobní vyznání

Model Ocelového města je svého druhu již teď největším modelem na světě

Model Ocelového města je svého druhu již teď největším modelem na světě

Tyto děrované plíšky jsou pro mne neuvěřitelnou fascinací, pocházející z dětských let. Rodiče mi bohužel Merkura koupit nemohli, tak jsem si s ním hrál u kamaráda v domě. Z té doby mi zůstalo vnitřní dětské rozhodnutí – až budu jednou velký, tak si nakoupím ty největší Merkury, abych mohl postavit něco velikého. No, a teď si to plním. Stavím svůj dětský sen, i když mi víc šroubky od rukou padají na zem, prsty už tak neposlouchají a nejsou ohebné, ale musí to jít.

 

A sbírání stavebnic? Jsou to úžasné dokumenty doby dětských her a vynalézavosti jejich výrobců. U Merkuru snad i zachraňuji maličko to české „rodinné stříbro“ technického umění generace „hračkářů“ první poloviny minulého století, kterému hrozí úplné zapomenutí. Přínos osobností Ladislava Veselého z Roudnice nad Labem a Jaroslova Vancla z Police nad Metují pro děti, řadím beze všeho studu k českým velikánům, jako byli Křižík, Baťa, Kolben, Škoda a další. Po půdách, sklepích, garážích a různě jinde jsou stále ještě ukryty zaprášené krabice v nejrůznějších stádiích rozkladu, které jaksi čekají na svou „železnou neděli“. A v myslích hrstky pamětníků, osmdesátiletých dědečků a babiček ještě přetrvávající vzpomínky na ta krásná léta.

 

Snažím se tuto paměť zachránit, mapuji z věnovaných fragmentů předlohových knížek a stavebnic, dobových reklam, ústních podání a zapůjčených starých rodinných alb, vznik a vývoj těchto hraček.

 

Díky vzácnému pochopení města Police nad Metují, firmy CROSS a dalších příznivců, lze již nyní shlédnout v otevřeném muzeu „MERKURU“ (bývalá budova zemědělské školy) vystavené zachráněné poklady včetně I.etapy modelu „Ocelového města“.

 

A co se nevejde do muzejních vitrín, vpisuji do knihy fenoménu děrovaných plíšků, kde s převahou obrázků popisuji, jak to vlastně kdysi bylo, a jak to nyní, díky panu Křížovi z Police nad Metují, současného majitele továrničky na tyto stavebnice, úspěšně pokračuje, i když už v trochu jiných, modernějších podobách.

Jiří Mládek

Veškeré materiály (texty a fotografie) jsou zde použité se souhlasem p. Mládka (strůjce Ocelového města ze stavebnice Merkur) a firmy Merkur Toys s.r.o.
vyrobilo AG25 2011
0