Česká stavebnice Merkur

Snad každému velkému klukovi, když uslyší slovo Merkur, se vybaví jediné, kovové plíšky s dírkami, šroubky, matičky a konstrukční svět bez hranic. Málo kdo zapochybuje, že se jedná o stavebnici, která mnohdy ovlivnila celý jeho život. O fenomenální českou kovovou stavebnici Merkur, která provází kluky, a jak lze mnohdy zjistit, i život něžnější poloviny lidstva, již 80 let.

Portrét pana Vancla

Portrét pana Vancla

Nyní se přesuneme na konec 19. století do Benátek nad Jizerou, kde jistý pan Filip Vancl (*1855) vlastnil v dnes již neexistujícím domě v zatáčce pod náměstím menší strojírenskou továrnu. Měl čtyři syny - Jaroslava (*30.VII.1890, †22.III.1980), Miroslava (*1894), Bohuslava (*1896) a Zdeňka (*1898). Nejstarší syn Jaroslav se po vyučení u otce v Benátkách vydal v tehdejším mocnářství na zkušenou. Zakotvil v Polici nad Metují jako zámečník u firmy E. Katschner, kde se vypracoval již ve svých 24 letech do funkce dílovedoucího. Firma E. Katschner vyráběla různé kovové zboží, zejména brusle. V roce 1914 byl Jaroslav propuštěn pro vedení stávky.

Zaměstnanci firmy v Benátkách nad Jizerou při výrobě zábradlí, kolem r. 1900

Zaměstnanci firmy v Benátkách nad Jizerou při výrobě zábradlí, kolem r. 1900

Po dobu první světové války pracoval v Hradecké automobilce a po jejím skončení si založil vlastní firmu Artesia spol. s r.o. a živil se hloubením artézských studní a vrtáním děr do železa. Oporou v tomto podnikání mu byla otcova strojírna, od které získával strojní zařízení včetně vrtáků a vrtacích korunek. Již v této době se v hlavě pana Jaroslava Vancla rodily myšlenky a plány na dětské kovové hračky, po kterých byla v novém Československu poptávka.

Poutač společnosti Inventor

Poutač společnosti Inventor

Poutač společnosti Inventor

Poutač společnosti Inventor

Prvotní návrhy stavebnic mladého pana Vancla, r. 1910

Prvotní návrhy stavebnic mladého pana Vancla, r. 1910

V roce 1920 následovalo založení firmy Inventor a pronajmutí výrobních prostorů v Husově ulici č.16 v Polici na Metují. Ještě před založením firmy si nechal pan Vancl patentovat originální konstrukci dětské kovové stavebnice pod shodným názvem jako firma, Inventor. Dnes již těžko zjistíme, zda to byla myšlenka pana Vancla nebo zda byl inspirován vzorem jiné stavebnice. První česká stavebnice Inventor vznikala takřka na kolenou a za pomoci velice jednoduchých ručních strojů. Tehdy byla stavebnice ještě bez šroubků a matiček. Její princip se zakládal na spojování kovových dílků pomocí háčků stejně jako je tomu u dnes ve stavebnictví používaného lešení haki.

Zaměstnanci firmy INVENTOR s.r.o., pan Vancl sedí uprostřed s dcerami Vilemínou a Ludmilou, po pravici pana Vancla sedí bratr Miroslav, v popředí sestaveny modely ze stavebnice INVENTOR, r. 1920

Zaměstnanci firmy INVENTOR s.r.o., pan Vancl sedí uprostřed s dcerami Vilemínou a Ludmilou, po pravici pana Vancla sedí bratr Miroslav, v popředí sestaveny modely ze stavebnice INVENTOR, r. 1920

Stavebnice Inventor se spojovacím systémem pomocí háčků se jako hračka pro děti neosvědčila. Pro děti a jejich vynalézavost byla příliš složitá a díly měly velice omezenou variabilitu pro stavbu modelů. Za to vnější strana víka stavebnice Inventor byla velice zdařilá. Svým výtvarným zpracováním daleko předstihla na dlouhé desítky let obaly tehdy vyráběných stavebnic z celého světa. V té době se ani velké hračkářské továrny příliš nenamáhaly zaujmout svého dětského zákazníka působivou a lákavou obálkou. Většinou se omezovaly na jednoduchou nevýraznou popisku bez obrázku. I přes tuto snahu zaujmout obalem musel pan Vancl výrobu Inventoru pro malý zájem ze strany dětí zrušit.

Ukázky kamen s regulací, kolem r. 1920Ukázky kamen s regulací, kolem r. 1920Ukázky kamen s regulací, kolem r. 1920
Ukázka historické stavebnice Inventor

Ukázka historické stavebnice Inventor

Dílník ze stavebnice Inventor, kolem roku 1921

Dílník ze stavebnice Inventor, kolem roku 1921

Ukázky Inventoru

Ukázky Inventoru

Inventor
Inventor
Inventor
Historické víko stavebnice Inventor

Historické víko stavebnice Inventor

Ve dvacátých letech získávaly ve světě velkou oblibu konstrukční stavebnice systému Franka Hornbyho z Velké Británie, prodávané pod značkou Meccano. Do tehdejšího Československa se stavebnice Meccano tak dovážely. Pan Vancl o nich dobře věděl a byly mu jistě dobrou inspirací při hledání náhrady za Inventor. Na československém trhu, zvláště v pohraničí, se začaly objevovat kovové stavebnice německého výrobce Märklin, které byly téměř totožnou kopií znaky Meccano. Byly to stavebnice s robustními prvky, modely byly poměrně těžké a nemotorné. Větší stavebnice vážily i přes 15 kg, což bylo pro dětskou hru někdy i nebezpečné. Pan Vancl se poučil z určitých nedostatků stavebnic Meccano a Märklin a zvolil menší, metrický rozměr dílů a důmyslnější tvary, které byly již spojovány šroubky a matičkami velikosti M 3,5.

Dcera pana Vancla Ludmila s modelem z Inventoru - je to náhodná podoba s chlapečkem z víka stavebnice Merkur z roku 1928 ?

Dcera pana Vancla Ludmila s modelem z Inventoru - je to náhodná podoba s chlapečkem z víka stavebnice Merkur z roku 1928 ?

V roce 1925 byla na světě první malá stavebnice s novými, barevně lakovanými díly, která byla prodávána pod ochrannou známkou Merkur. Obsahovala zatím jen několik druhů součástek, ale i tak se z ní dalo postavit mnoho různých modelů. Ze stránek knihy předloh z té doby je to dobře patrné. Stavebnice se do roku 1930 vyráběla ve třech velikostech s opět výtvarně zdařilými barevnými obrázky na víkách. Pan Vancl pilně pracoval na dalších součástkách a na celkové podobě stavebnice. Stavěl modely do knížek předloh, které nechával překreslovat ve formě zdařilých perokreseb. Také důmyslně promýšlel celkovou strategii prodeje.

 

Koncem dvacátých let panovala ve světě i v Čechách velká hospodářská krize, peněz bylo mezi lidmi málo a bylo tedy nutné jejich pozornost upoutat kvalitou, nápaditostí a cenou. Proto pan Vancl věnoval nemalé prostředky na reklamu a také na patentovou ochranu svých nápadů. Z dochované patentové knihy je zřejmé, že takto měl podchycenou takřka celou Evropu, ale i některé státy ze zámoří. Na tehdejší dobu to byly finančně velice nákladné záležitosti, zřejmě byly ale nutné. Továrna i přes světové hospodářské problémy prosperovala a rozvíjela se. Náklady do reklamy se vracely, pan Vancl se snažil tento druh hračky velmi důrazně natěsnat do mysli technicky tvořivých dětí.

 

Přísnost na kvalitu, její množství a obdivuhodné nasazení pana Jaroslava Vancla, měly na svědomí, že firma Inventor úspěšně přestála hospodářskou krizi. Nic nestálo v cestě do úspěšných třicátých let.

 

Třicátá léta znamenala pro továrnu rozvoj. Změna výroby háčkového Inventoru za šroubkový Merkur se na trhu ukázala jako skvělá volba. Stavebnice se velice dobře prodávala a prodejci hraček časem volali po větší nabídce součástek. Výsledkem bylo rozšíření stavebnice o 30 nových součástek a velikostní sortiment se během dvou let rozšířil o tři velikosti na největší stavebnici č.7.

Stavebnice MERKUR č.7, r.1932 - 35

Stavebnice MERKUR č.7, r.1932 - 35

Víko stavebnice MERKUR, r.1934

Víko stavebnice MERKUR, r.1934

V roce 1931 už pan Vancl dle podnětů dětí připravoval novou koncepci stavebnic budov Metropol, která se na konci roku dostala na trh v základní podobě č.1 i se stavebnicí vláčku z dílů Merkur (etiketa víka této stavebnice i s podobou vláčku byla užívána i pro klasické stavebnice až do roku 1934). Stavebnice byla doplněna o některé nové díly (válec kotle, komín lokomotivy a válec cisterny) a nechyběly v ní ani díly z nové stavebnice Metropol. Pro stavebnici vláčků byla zvolena tehdy běžná velikost rozchodu kol „O“. Obchodníci s hračkami ale požadovali, aby modely lokomotiv byly již kompletované. Sestavování bylo pro děti velice složité a stavebnice vláčků zaznamenala na vánočním trhu v roce 1931 komerční propad. To přimělo pana Vancla ke šťastnému rozhodnutí. Pověřil svého zetě, pana Františka Jirmana (*6.10.1909, †1.5.1994), tehdy 23-letého konstruktéra, výrobou kompletního vláčku pro děti. Ten tak spatřil světlo světa o rok později v podobě osobního vlaku Mikádo. V následujícím roce se do obchodů dostala rychlíková souprava Mikádo souběžně s největší stavebnicí Metropol č.3 a novou stavebnicí Merkur Elektrus. Vláčky byly na trh uvedeny v krabicích s kresbou originální lokomotivy Mikádo na víku. Tento obrázek se pak objevil i na klasických stavebnicích Merkur, kde vydržel v některých případech až do roku 1954. Dalším zpestřením nabídky byla i doplňková stavebnička Popular s novými díly, které značně rozšířily konstruktérské a stavební možnosti při tvorbě modelů.

Stavebnice Populár

Stavebnice Populár

Stavebnice s prvky pro pokusy s elektrikou a magnetismem

Stavebnice s prvky pro pokusy s elektrikou a magnetismem

Všechny výrobky pana Vancla měly na trhu veliký úspěch a polické stavebnice se staly v dětském světě takřka kultovní záležitostí. Zřejmě veliký podíl na tomto boomu musela mít i strojírna otce Filipa Vancla v Benátkách nad Jizerou, která pro tak rozsáhlý rozvoj výroby zabezpečovala velké množství lisovacích a tvarovacích přípravků. V polické továrně vznikla nová elektrodílna na výrobu ovládacích transformátorů a elektromotorů pro vláčky a také nový Merkur Elektrus. Je až s podivem, jak se tolik inovací podařilo uskutečnit během krátkého období dvou let. Velkou předností byly velice propracované knihy předloh modelů a návody k sestavování, které obsahovaly všechny stavebnice.

Rosenbaumův Obchodní Dům

Rosenbaumův Obchodní Dům

Třicátá léta byla pro firmu i obdobím prezentační účastí stavebnic a modelů ve velkých hračkářských domech i na výstavách. Reklamní modely zdobily například výlohy pana J. H. Brandejse, odborného závodu jemných hraček v Praze 1, Havířské ulici (po r. 1948 Dětský dům), tak pověstnou prodejnu pana Antonína Říhy „U krále železnic“ v Praze 7, Bělského ulici č.5 a v neposlední řadě byly ozdobou největšího pražského „Salónu dětských hraček“ v paláci Rosenbaum na Národní třídě.

Oblačná dráha

Oblačná dráha

Velkou událostí pro firmu Inventor byla účast na světové výstavě v Chicagu v USA, v roce 1932. Tam poprvé pan Vancl vystavoval kromě stavebnic i v té době největší reklamní model „Oblačné dráhy“. Část tohoto modelu vystavil i na Pražských vzorkových veletrzích, jichž se pravidelně každoročně zúčastňoval.

Pan Peluněk a Jirman, r. 1955

Pan Peluněk a Jirman, r. 1955

Druhou světovou válku přežila firma Inventor s přidělenou válečnou výrobou. I přes to jí bylo umožněno vyrábět v omezeném množství hračky, zejména vláčky, ale výhradně pro Německo. Vláčky měly německé označení. Pro jejich výrobu byly uděleny výjimky na dodávky tehdy strategického kovového materiálu. I přes to díky úsporám a hlavně důmyslným hlídkám, předem signalizujícím kontroly „verkšusákům“, se dařilo něco málo vyrobit i pro české děti. Válečné vláčky Merkur z této doby jsou dnes velmi cenným sběratelským artiklem.

 

Po skončení války se výroba pozvolna rozbíhala, materiál byl podobně jako potraviny na příděl. Mosaz musela být nahrazena méně kvalitní ocelí, rotační součástky byly černěny brynýrováním. Tyto poválečné obtíže bránily výraznějšímu rozvoji firmy.

 

Znárodnění po roce 1948 znamenalo pro pana Vancla zrušení soukromé firmy, vystěhování z továrního objektu (měl zde s rodinou soukromý byt) a období existenčních problémů. Jak bylo tehdy zvykem, byl doslova i s rodinou vyhozen na dlažbu. Od ztráty zaměstnání ho paradoxně zachránil soud. Na firmu po znárodnění docházely faktury za dodaný materiál, a tak podle rozhodnutí soudu musel pan Vancl splácet tyto pohledávky manuální prací na revolverovém soustruhu ve své bývalé firmě. A to až do roku 1970, do svých osmdesáti let!

 

V roce 1953 převzal výrobu do správy Okresní průmyslový kombinát v Broumově, závod Inventor v Polici nad Metují, který byl metodicky řízen vzniklým Ministerstvem místního hospodářství. V únoru roku 1955 byla podána nová žádost k registraci ochranné známky Merkur na stavebnici vláčky s transformátorem. Výroba stavebnice Merkur byla zachována v takřka celém předválečném sortimentu, krabice obdržela zcela novou „budovatelskou“ obálku, na jejíž vnitřní straně se objevila pozitivní novinka – barevné vyobrazení všech dílů. Díky vysoce nasazené laťce kvality a nadále přítomnosti pana Vancla, byť na automatu, se i nadále držela pověstná přesnost výroby. Naštěstí se jeho dva zeťové, pan Jirman a pan Peluněk udrželi na postech dílovedoucích. Výroba se kupodivu rozšiřovala, u vláčků se zvětšil sortiment, u Merkuru počala vznikat nová verze „Dopravních prostředků“ s mnoha novými součástkami a nová verze Merkur elektro. Bohužel zcela zanikla stavebnice budov Metropol a s ní i stavebnice doplňků Popular.

 

Na začátku šedesátých let přicházela do módy plastická hmota. V inovaci se jim nevyhnuly i díly ve stavebnicích Merkur. Nejen že byly lepenkové přihrádky v krabicích nahrazeny plastovými výlisky, které praskaly a navíc se v nich při přepravě díly neudržely, ale začala nešťastná éra náhrad kovů za plasty. V nové stavebnici dopravních strojů jich byla celá škála, takzvaných dílů na jedno použití.

 

Kromě nepraktických plastových „štelářů“ na dílky a pravidelných změn předlohových knížek v ní nepřibylo nových součástek. Do počátku šedesátých let toho byla stavebnice ušetřena. Šetřilo se pouze v povrchové úpravě. Část drobnějších dílů přestala být lakována nebo černěna. Povrch byl upraven velmi rychlým niklováním, podléhajícím časté korozi.

 

Výroba vláčků MERKUR byla definitivně zastavena v roce 1968. V dalších letech byly bohužel zlikvidovány nástroje na jejich výrobu.

 

Stavebnice Merkur se spoře začaly objevovat na zahraničních i na celosvětových výstavách. Díky zvyšující se poptávce po Merkuru v zahraničí se stavebnice staly klasickým podpultovým zbožím u nás. Export pohltil tři čtvrtiny produkce, celkem více než 5 milionů kusů stavebnic (do roku 1989). V průměru se vyrobilo v Polici n. Metují ročně 180 tisíc kusů stavebnic různého druhu, tj. 750 ks denně. Do Prahy se například jednou za měsíc expedoval pouze jeden kamion stavebnic. Z roční výroby byl pro místní trh v Československu určen objem 2 milióny Kčs. Při přepočtu průměrné ceny jedné stavebnice 60,- Kčs, nám vyjde měsíční dodávka na každý obchod s hračkami v Československu průměrně jen šest kusů této stavebnice! Vývoz tehdy zajišťoval podnik zahraničního obchodu Pragoexport. Logo bylo uváděno na víku a předlohových knížkách, které se používaly jak pro tuzemský, tak pro zahraniční trh. Začaly se tisknout cizojazyčné předlohové knížky v němčině, angličtině a španělštině. Díky zahraničnímu zájmu o stavebnici, samozřejmě z devizových důvodů, MERKUR přežil takovou dlouhou dobu, uvážíme-li, že téměř 90% zahraničních firem v té době postupně zanikalo.

Víko krabice z produkce Pragoexportu, r.1982

Víko krabice z produkce Pragoexportu, r.1982

Mezeru na trhu se u nás snažily zaplnit méně kvalitní hračky z ostatních socialistických států. Většinou z produkce Německé demokratické republiky, Polska a Sovětského svazu. Mimochodem ze Sovětského svazu se v pražské prodejně Čajka objevila i poměrně zdařile okopírovaná stavebnice Meccano pod názvem Junosť.

 

V druhé polovině osmdesátých let vstoupila do polické továrny nová mladá vlna, hnutí ZENIT a KRB. Projevila se na bohatší součástkové základně, na novém grafickém zpracování obálek vík a loga, ale i na nových koncepcích samostatných stavebnic. Chlapeček s bagrem ustoupil nové obálce reprezentující novou dobu. I stavebnice dopravních prostředků a strojů zasáhlo nové grafické pojetí. Plastické hmoty pohltily značnou část součástek, zvláště ozubených koleček.

 

Od základu se změnila image stavebnic pro vývoz. Stavebnice řady 300 až 340 představovaly spojení předcházejících typů č. 1 - 7 a dopravních prostředků. Obohaceny byly o nové součástky, ale přesto zůstaly kompatibilní se všemi stavebnicemi vyráběnými od roku 1925. Pro export byly vyvinuty i nové jednoúčelovky, jak žádal zahraniční trh. V jednodušší podobě se prodávaly také u nás. V roce 1988, kdy u nás nesměle ťukaly na dveře první zahraniční počítače Sinclair a Commodore, už v Polici nad Metují fungovala první jehličková tiskárna postavená z Merkuru!

 

Během éry reálného socialismu se velmi často měnili správci továrny. Její vedení vystřídalo mnoho podniků z různých míst, kterým byla polická továrna podřízena až do roku 1989.

  • 1953 - Okresní průmyslový kombinát Broumov, závod Inventor v Polici nad Metují
  • 1957 - BROKOV Broumov, Ministerstvo místního hospodářství
  • 1959 - Kovovýroba KPMH s nadřízeným orgánem KNV 07
  • 1960 - Kovovýroba Chlumec nad Cidlinou, Středisko Police n. Metují
  • 1961 - OPMH, Výroba hraček a stavebnic, Police n. Metují
  • 1968 - Kovopodnik OPMH, závod Inventor, Police n. Metují
  • 1982 - Kovopodnik OPMH, středisko 02, Police n. Metují
  • 1987 - Kovopodnik OPMH Broumov, provozovna Police n. Metují

Po historické sametové revoluci v roce 1989 se nakrátko Kovopodnik OPMH Broumov změnil ve státní podnik. To dlouho nevydrželo a dochází k privatizaci výroby stavebnice Merkur. Bývalými zaměstnanci byl vypracován privatizační projekt a založena firma KOMEB. Ta nějaký čas pokračovala ve výrobě stavebnic Merkur, ale již v roce 1993 ukončila výrobu pro nedostatek odbytu.

Textilka rodiny Křížů, Police nad Metují

Textilka rodiny Křížů, Police nad Metují

Další kapitolou historie firmy se stal vstup pana Ing. Jaromíra Kříže a jeho firmy Cross s.s r.o. Začínal podnikat v kovovýrobě v objektu, který získal v restituci po svém dědovi.

 

Z původního záměru odkoupit několik strojů z likvidované firmy KOMEB, nakonec vznikla myšlenka pronajmout si podnik v likvidaci a pokusit se rozjet ukončenou výrobu Merkur. Několik dní po převzetí pronájmu byl ale na firmu KOMEB vyhlášen první konkurz v České republice. To celou situaci a celý záměr značně zkomplikovalo. Ing. Kříž to přesto nevzdal a začal jednat se správcem konkurzní podstaty o možnosti odkupu, protože již nebylo dost možné odstoupit od rozjeté výroby. Po zdlouhavém projednávání se podařilo firmu odkoupit a během 3 let výrobu plně obnovit. Nejznámější česká hračka Merkur byla zachráněna. V té době též projevila zájem o koupi firmy francouzská firma Meccano. Koupí se Meccano chtělo zbavit v Evropě největšího konkurenta. Nechybělo mnoho a stavebnice Merkur skončila navždy jen ve vzpomínkách.

 

Merkur žije !!! Pod vedením rodiny Křížů a firmou Cross se dále Merkur rozvíjí. Ucelené řady malých i velkých stavebnic úspěšně expandují na tuzemské i zahraniční trhy. Firma rozjela dvě továrny s 80-ti stálými zaměstnanci, jednu v Polici nad Metují, druhou v Hronově. Firmě se povedlo otevřít i chráněnou dílnu, kde tělesně postižení začali vyrábět obnovenou hračku, funkční parní stroj na pevný líh. Vedení firmy si dalo za cíl, že každý rok přijde na trh s novým typem stavebnice. Po největší stavebnici o velikosti č.8, to byla stavebnice Merkur Farmer Set, následovaný stavebnicí Merkur Fire set. Na trh se dostává i řada stavebnic Merkur Elektro E1 a Elektronic E2 pro pokusy z oblasti elektřiny, elektroniky a magnetizmu. Pro společnost ČEZ se začíná vyrábět elektronická demonstrační stavebnice EMA v rámci vzdělávacího programu Energie pro každého.

Foto z výstavy v Pečkách, Ing. Kříž Jaromír- kostičkovaná košile, Kříž Jaromír – žluté triko, Ing. Kříž Radko – druhá řada vpravo

Foto z výstavy v Pečkách, Ing. Kříž Jaromír- kostičkovaná košile, Kříž Jaromír – žluté triko, Ing. Kříž Radko – druhá řada vpravo

Pro zahraniční zákazníky byly klasické šroubky nahrazeny šroubky s imbusovou hlavou, které mají představovat větší bezpečí pro děti. Český trh ale nadále vyžaduje klasiku.

 

Do novodobých dějin vstupuje rodina Křížova s rozhodnutím založit druhou firmu pod názvem Merkur Toys s.s r.o. a snaží se udržet odbyt a podvědomí svojí účastí na tuzemských i zahraničních veletrzích a výstavách hraček.

Výstava Norimberg, r. 2004

Výstava Norimberg, r. 2004

V roce 1996 a 1997 byla stavebnice Merkur vyhlášena „Hračkou roku“. Stavebnice je exportována především do západní Evropy. Do zemí Beneluxu byl Merkur nabízen v řetězci prodejce Bart Smith pod značkou Tecc až do roku 1996. O stavebnici Merkur má veliký zájem německý trh, kam jsou dodávány pod značkou Schuko-Technic ve velké typové škále. Pod stejnou značkou jsou dodávány do většiny evropských zemí i do zámoří. V roce 2001 a 2002 vystavovala firma Merkur Toys na výstavách hraček v USA „Toys Fair“ v New Yorku a v kanadském Torontu.

John Deere

John Deere

Firma Merkur Toys začíná vyrábět i sety na objednávku. Mezi prvními stavebnicovými sety byl pro firmu John Deere set traktoru.

Kitty Hawk

Kitty Hawk

Po roce 2000 se sortiment velkých stavebnic obohatil o v zahraničí vyžadovaný Merkur Army set, následovaný též zahraniční objednávkou od německých zákazníků Merkur Classic. Stavebnice Merkur Classic je nostalgicky pojatá stavebnice ve stylu retro. Při vymýšlení námětů jednotlivých setů nezůstalo v zapomnění ani stoleté výročí vzletu prvního letadla bratří Wrightů. Zde se jednalo o objednávku z amerického trhu a v roce 2003 si mohli rodiče ve všech státech USA zakoupit pro své ratolesti stavebnici Merkur Kitty Hawk s možností stavby 100 modelů letadel včetně legendárního prvního Glideru. Novinkou roku 2004 je stavebnice Merkur Safari s nově barevně laděnými díly.

CNC výrobaCNC strojeKovoobráběcí stroje

Firma Merkur Toys velice úspěšně navázala na osmdesátiletou tradici využíváním nových výrobních technologií. Ručně malované kresby nebo fotografie modelů v předlohových knížkách se staly minulostí. Nahrazují je technicky dokonalé manuály, kreslené pomocí počítačové techniky a k tomu vhodnými grafickými programy. Tak jako měla Vanclova firma Inventor širší záběr výroby, tak i firma Merkur Toys vyrábí další kovové hračky. Mezi ně se řadí tříkolky, kola, dětská plechová kolečka, dětské zahradní nářadí, funkční a velice oblíbené modely parních strojů, dopravníky laťkové a teleskopické, různé druhy regálů a stojanů. Firma vlastní moderní výkonný CNC vysekávací lis a CNC ohraňovací lis. Obnovuje se výroba plechových elektrických vláčků Merkur ve větší a nápaditější škále modelů. Mezi hodnotné výrobky patří model slavné lokomotivy Mikádo a další doplňky v podobě nádražních budov a závor. Cílem firmy Merkur Toys je navázat na odkaz pana Vancla a Jirmana. Poznatky z výstav, jak v tuzemsku tak i v zahraničí ukazují, že tento druh takřka nezničitelné plechové dětské hračky na trhu chybí. Modelové, většinou plastové vláčky nejsou pro děti z cenových důvodů dostupné a jsou lehce náchylné k poškození. S těmito malými modely si hrají spíše tatínkové a dědečkové. Firma Merkur Toys reaguje na evropský směr, který opět směřuje k větším velikostem.

Výstava v Meziměstí, r. 2005

Výstava v Meziměstí, r. 2005

Stejně jako tomu bylo ve třicátých letech minulého století, kdy pan Vancl vsadil na prezentaci stavebnice Merkur a vláčků na velkých tuzemských a zahraničních výstavách a ve velkých hračkářských domech, je tomu i v dnešní době. Kromě prezentací merkurových výrobků na zahraničních výstavách a veletrzích, například v USA v New Yorku, v Německu v Norimberku, nezanedbává Merkur Toys ani tuzemsko. Mezi ně patří například Veletrh hraček v Praze - Letňanech, Hračkobraní v Kamenici nad Lipou a jiné.

 

Rok 2004 je z pohledu merkurového fandy a historie Merkuru přelomovým. V městském muzeu v Polici nad Metují byla nainstalována výstava historických i současných stavebnic Merkur. Návštěvník zde mohl shlédnout i kompletní historii této fenomenální české hračky. Úspěch této výstavy napomohl i ke kladnému rozhodnutí městské rady v Polici nad Metují zřídit stálé muzeum Merkuru v budově bývalé zemědělské školy.

Ing. Rakdo Kříž, Ing. Jiří ParoubekMuzeum stavebnice Merkur v Polici nad Metují
Prof. Ing. Václav Klaus, CSc., Dr. h. c., Ing. Rakdo KřížStrážMalovaná stěnaVáclav Klaus, Livie Klausová

Díky invenci pana Jaroslava Vancla se název Merkur stal nejznámějším pojmem mezi dětskými hračkami a nejenom mezi nimi po období více jak tří generací v Čechách. Jeho přínos pro dětské duše je zcela srovnatelný s přínosem technických velikánů, kterými byli například Křižík, Kaplan, Laurin a Klement, Kolben, Škoda, Wichterle a mnoho dalších.

vyrobilo AG25 2011
0